Informace pro účetní a podnikatele

728 x 90

Pravidla zasílání newsletterů pro e-shopy

Pravidla zasílání newsletterů pro e-shopy

Pravidla pro zasílání newsletterů v souladu s platnou legislativou? Není to jen o GDPR. Asociace pro elektronickou komerci připravila pro e-shopy přehlednou tabulku, díky které se jejich provozovatelé mohou v této oblasti lépe zorientovat.

Obchodníci často nerozlišují nutnost oddělit dvě samostatné, i když související, oblasti. Internetový obchod totiž musí řešit zvlášť oprávnění pro samostné rozesílání obchodních sdělení a zvlášť právní základ pro zpracování osobních údajů zákazníků.

„Na internetové obchody dopadá celá řada informačních povinností. Je to zátěž, se kterou musí provozovatelé e-shopů čím dál víc počítat. Kolem zasílání newsletterů však díky GDPR nyní probíhá médii tolik informací, že jsme považovali za nutné připomenout, co vše vlastně legislativa aktuálně upravuje a jak.

Je třeba především rozlišit dva předpisy, které se obchodních sdělení dotýkají – zákon o některých službách informační společnosti a GDPR,“ popisuje výkonný ředitel Asociace pro elektronickou komerci (dále jen „APEK“) Jan Vetyška.

Obchodníci musí vnímat, že každá z těchto norem upravuje zvláštní pravidla odděleně. Zákon o některých službách informační společnosti řídí možnosti samotného rozesílání obchodních sdělení.

Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (dále jen „GDPR“) pak upravuje pravidla, na základě kterých dochází ke zpracování osobních údajů, jež jsou k rozesílání newsletterů nezbytné. E-shop tak musí řešit oba předpisy zvlášť i současně.

Newslettery může e-shop rozesílat bez souhlasu zákazníků, má to ale svá pravidla

Jak již APEK informoval v souladu s Úřadem pro ochranu osobních údajů (dále jen „ÚOOÚ“), zasílání newsletterů svým zákazníkům (tedy těm, kteří nakoupili v e-shopu) může e-shop provádět bez nutnosti zvláštního souhlasu. V takovém případě ovšem platí, že internetový obchod musí umožnit nakupujícím odmítnout zasílání obchodních sdělení (opt-out) předem. Například tedy zaškrtávacím políčkem při potvrzení objednávky.

Současně však musí obchodník samostatně splnit informační povinnost v souladu s GDPR o zpracování osobních údajů zákazníka. A to na základě tzv. oprávněného zájmu. Tato informační povinnost by měla být splněna odděleně od obchodních podmínek. Současně by měl obchodník disponovat interním dokumentem s posouzením tohoto oprávněného zájmu.

Čtyři varianty zasílání obchodních sdělení přináší přehledná tabulka

Situace, kdy obchodník nemá žádný souhlas zákazníka ve vztahu k zasílání obchodních sdělení, je jen jednou ze čtyř variant. E-shop může totiž rozesílat newslettery také na základě souhlasů nakupujícího.

A to buď pouze se samotným zasíláním (souhlas dle aktuálního výkladu může být součástí obchodních podmínek), nebo se zpracováním osobních údajů. Nejbezpečnější variantou je mít souhlasy oba.

Varianty právních základů zasílání obchodních sdělení:

  1. Obchodník zasílá obchodní sdělení a nemá ani souhlas se zasíláním ani souhlas se zpracováním osobních údajů.
  2. Obchodník zasílá obchodní sdělení, má souhlas se zasíláním, ale nemá souhlas se zpracováním osobních údajů.
  3. Obchodník zasílá obchodní sdělení, nemá souhlas se zasíláním, ale má souhlas se zpracováním osobních údajů.
  4. Obchodník zasílá obchodní sdělení a má souhlas se zasíláním i souhlas se zpracováním osobních údajů.

Podrobné informace k jednotlivým variantám najdete v přehledné tabulce a také na obrázku níže.

Obr.: Přehled regulace v oblasti zasílání obchodních sdělení

Zdroj: APEK

Zanechte komentář

Diskuse neslouží jako právní, daňová či účetní poradna. Je vyhrazena pro vzájemnou komunikaci čtenářů.

Pro přidání komentáře se přihlaste.

Komentáře

Rychlé zprávy

  • Jednotné hlášení zaměstnavatelů schváleno

    |

    Vláda schválila návrh zákona o Jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (JMHZ), který od ledna 2026 výrazně sníží administrativní zátěž firem. Zaměstnavatelé budou místo až 25 různých formulářů podávat jediné elektronické hlášení měsíčně, které ministerstvo práce následně sdílí s dalšími institucemi. Nový systém zefektivní digitalizaci státní správy, odstraní duplicitní vykazování a přinese výhody i zaměstnancům, například v podobě předvyplněného daňového přiznání. Projekt je prvním krokem k vytvoření Jednotného inkasního místa.

Kurzovní lístek

vlajka EU
Načítám hodnoty
vlajka USA
Načítám hodnoty

4 tisíce sledujících