Účtování o rezervách na daň z příjmů

Podle zákona o účetnictví jsou rezervy určeny k pokrytí závazků či nákladů, jejichž povaha je jasně definována a u nichž je k rozvahovému dni pravděpodobné, že nastanou, ale není jistá jejich výše nebo okamžik jejich vzniku.

Rezerva musí k rozvahovému dni představovat nejlepší možný odhad nákladů, které pravděpodobně nastanou, nebo částku, která bude zapotřebí k vypořádání závazků. Platí, že nikdy nesmí být rezervy použity k úpravám hodnoty aktiv. Základním pravidlem pro tvorbu rezerv je vytvářet rezervy pouze na očekávané výdaje.

Rezervy členíme z hlediska daňové uznatelnosti do dvou skupin. O zákonných rezervách mluvíme tehdy, pokud jejich tvorbu a použití stanoví zvláštní zákon a zohledňuje zákon o daních příjmů. Druhou skupinou rezerv jsou účetní rezervy, tedy takové, o nichž si účetní jednotka rozhoduje sama, a jejich tvorbu a použití neupravuje zákon o daních z příjmů.

Rezervy na daň z příjmů upravuje ČÚS č. 004 – Rezervy a částečně také ČÚS č. 019 – Náklady, dále pak § 26 odst. 3 zákona o účetnictví a dále § 16, § 27 a § 57 vyhlášky č. 500/2002 Sb.

Účtování o rezervách a obecné zásady

Tvorba rezerv se účtuje na stranu MD účtu nákladů. Jejich použití, snížení či zrušení pro nepotřebnost pak na stranu D účtu nákladů. Na straně Dal je účtováno v okamžiku, kdy pomine riziko, kvůli kterému byla rezerva vytvořena, nebo se změní ve skutečnost. Prostřednictvím rezerv je v účetnictví naplněna zásada opatrnosti.

Rezervy podléhají dokladové inventuře. Při inventarizaci je pak posuzována jejich odůvodněnost a výše. Pro případnou kontrolu by měla účetní jednotka stanovit vnitřním účetním předpisem pravidla pro tvorbu rezerv.

Rezerva na daň z příjmů

Rezerva na daň z příjmů není zákonnou rezervou. Tvoří ji účetní jednotky v případě, kdy okamžik sestavení účetní závěrky předchází okamžiku řádného vyčíslení daňové povinnosti. Jedná se tedy o jakýsi odhad splatné daně a poměrně častou situaci. Jedinou nejistou položkou je konkrétní výše daně, jinak je známa osoba věřitele (finanční úřad), splatnost i účel platby.

Pokud účetní jednotka v průběhu účetního období hradila zálohy na splatnou daň, musí být tyto zálohy započítány proti vytvořené rezervě a rezerva je pak vykázána pouze ve výši nedoplatku splatné daně.

Daňový náklad, i když odhadnutý, musí být zaúčtován v tom účetním období, jehož se daň z příjmů týká, aby došlo ke správnému výpočtu celkového výsledku hospodaření.

Používané účty

Rozvahovým účtem, používaným pro tvorbu tohoto typu rezerv, je účet 453 – Rezerva na daň z příjmů. Ve výkazu rozvahy se tento účet nachází v pasivech v části B.2. Rezerva na daň z příjmů. Rezerva je uváděna snížená o uhrazené zálohy na daň z příjmů, jsou-li nižší než předpokládaná daň. Jsou-li vyšší nebo stejně vysoké jako předpokládaná daň, pak účetní jednotka účet 453 v položce B.2. neuvádí.

Nákladovým účtem pro tvorbu a zúčtování rezerv na daň z příjmů je účet 599 – Změna stavu rezervy na daň z příjmů (dříve se tento účet nazýval Tvorba a zúčtování rezervy na daň z příjmů). Účet 599 je nedaňovým nákladem a rozpuštění rezervy neovlivní základ daně z příjmů. Ve výkazu zisku a ztráty nalezneme účet 599 v části L.1. Daň z příjmů splatná.

Účtování: