Informace pro účetní a podnikatele

728 x 90

Podcast: Opravy a chyby v účetnictví

Podcast: Opravy a chyby v účetnictví

Konec účetního období, spousta povinností a do toho přijdou nečekané problémy s fakturami nebo daňovým přiznáním. Je vám to povědomé? A co teď s tím?

A co všechny tyhle zmatky přeskočit? V našem podcastu jsme se na tuto problematiku zeptali daňového poradce Stanislava Suchana, který vám ukáže, jak na to, a své rady obohatí i o užitečné příklady z praxe.

Přinášíme Vám krátkou ochutnávku rozhovoru:

Co mám dělat, když je konec roku a ještě mi nepřišla faktura?


Tomu se říká nevyúčtované faktury, kdy my potřebujeme dodržovat akruální princip, tzn. že náklady a výnosy účtujeme do období, do kterého patří. Nicméně v praxi se běžně stává, že máme konec roku, víme, že tam faktura patří, ale nepřijde (dodavatel jí např. neposlal). Tehdy je potřeba si v interních dokladech vytvořit dohad s tím, že se jedná doopravdy pouze o dohad, tj. pokud se skutečnost bude nějakým způsobem lišit, tak to daňově už nijak neupravuji, v nákladech to nechávám tak, jak to je.

Do kdy mohu (musím) podat dodatečné daňové přiznání?


Lhůta je uvedena v daňovém řádu, máme vlastně dvě lhůty – první je objektivní, druhá je subjektivní. Objektivní lhůta je lhůta pro stanovení daně, tj. doba, ve které může nastat návštěva z „finančáku“. Ta běží ode dne vyměření daně, pokud od té doby uplyne tříletá lhůta, dodatečné přiznání už nemůžu podat. Potom máme subjetivní lhůtu, ta běží do konce měsíce následujícího po měsíci, kdy došlo ke skutečnostem, které vedou k podání dodatečného daňového přiznání.

Když nám přijde výzva k podání DODAP, hrozí nám za to nějaké sankce?


Když vše splníme, tak úplně ne. Jde o to, že máme vždy uveden náhradní termín, pokud splníme v náhradním termínu, tak jediné, co nám může hrozit, je úrok z prodlení za to, že jsme tu daň odvedli později, než jsme měli. Ale nějaké penále 20 % to tady nehrozí.

Zaujalo Vás téma? Poslechněte si celý podcast na našem YouTube kanále.

Zanechte komentář

Diskuse neslouží jako právní, daňová či účetní poradna. Je vyhrazena pro vzájemnou komunikaci čtenářů.

Pro přidání komentáře se přihlaste.

Rychlé zprávy

  • Nová struktura jednotného měsíčního hlášení je zveřejněna

    |

    Nařízení vlády č. 417/2025 Sb., účinné od 1. ledna 2026, stanovuje detailní podobu jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů (JMHZ). Jde o nový elektronický systém, který nahradí dosavadní množství měsíčních výkazů jedním souhrnným hlášením. JMHZ bude rozděleno do tří částí – souhrnné, pojistné a individualizované, přičemž zdravotní pojištění zatím zůstává mimo systém. Cílem je zásadně snížit administrativní zátěž a zefektivnit sdílení dat mezi zaměstnavateli a úřady. Namísto až 25 různých formulářů budou firmy odevzdávat jediný dokument, ve kterém uvedou celkové firemní údaje, informace pro sociální pojištění i data o jednotlivých zaměstnancích. Proces se tím výrazně zpřehlední a zjednoduší.

Kurzovní lístek

vlajka EU
Načítám hodnoty
vlajka USA
Načítám hodnoty