Informace pro účetní a podnikatele

728 x 90

Kursové rozdíly v návaznosti na cizoměnové operace

Kursové rozdíly v návaznosti na cizoměnové operace

Transakce realizované v jiné než české měně jsou běžnou součástí velké části podnikatelských subjektů. Cizoměnové případy jsou však často zdrojem nejasností a častých chyb. Jak na kursové rozdíly, se dozvíte v následujícím článku.

K cizoměnovým operacím je nutné přistupovat s odpovídajícím respektem, jelikož jeden účetní doklad může být přepočítáván pro různé účely odlišnými kursy.

V praxi nejčastěji dochází k situacím, že je použit jiný kurs pro účely účetnictví jiný kurs pro účely DPH. Komplikace vyplývají ze skutečnosti, že účetní předpisy, zákon o DPH i zákoník práce mají vlastní pravidla pro přepočet případů vyjádřených v cizí měně.

Cizí měna v účetnictví

Pro účely přepočtu cizí měny na českou z pohledu účetnictví lze čerpat informace z těchto zdrojů:

  • § 4 odst. 12 zákona o účetnictví (dále jen „ZoÚ“),
  • § 24 odst. 24 ZoÚ,
  • § 60 vyhlášky č. 500/2022 Sb.,
  • Český účetní standard č. 001, 006,
  • Koordinační výbor č. 79/12.10.05,
  • interpretace NÚR I-42, I-43, I-47.

Všechny účetní jednotky mají v souladu s ustanovením § 4 odst. 12 ZoÚ povinnost vést účetnictví v peněžních jednotkách české měny. Povinnost použít současně s českou měnou i měnu cizí mají účetní jednotky v případě, že evidují v cizí měně pohledávky a závazky, podíly na obchodních korporacích, cenné papíry, deriváty nebo ceniny.

Tato povinnost platí i v případech opravných položek, rezerv a technických rezerv, pokud související majetek a závazky jsou vyjádřeny v cizích měnách. Při ocenění tohoto majetku a závazků mohou vznikat kursové rozdíly, a to:

  • k okamžiku uskutečnění účetního případu,
  • ke konci rozvahového dne nebo
  • k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka.

U kursových rozdílů, které vznikají v průběhu účetního období při ocenění majetku a závazků, se za okamžik uskutečnění účetního případu považuje:

  • splnění peněžitého dluhu a inkaso pohledávky,
  • postoupení pohledávky a vklad pohledávky,
  • převzetí dluhu u původního dlužníka,
  • vzájemné započtení pohledávek,
  • úhrada úvěru nebo zápůjčky novým úvěrem nebo zápůjčkou,
  • převod záloh a závdavků na úhradu pohledávek a dluhů.

Při účtování o kursových rozdílech může vzniknout kursový zisk nebo kursová ztráta. Kursový zisk se účtuje ve prospěch účtu účtové skupiny 66 – Finanční výnosy, kursová ztráta se účtuje na vrub účtu účtové skupiny 56 – Finanční náklady.

Pouze v případě kursových rozdílů z cenných papírů a podílů se při ocenění ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, neúčtují samostatně na příslušné účty nákladů a výnosů, ale jsou součástí ocenění reálnou hodnotou nebo metodou ekvivalence.

Kursové rozdíly nikdy nevznikají při:

  • oznámení o změně věřitele u dlužníka a u věřitele v případě, že za jeho dlužníka bude plnit dlužník jiný,
  • dohodě o změně zahraničních měn pro úhrady nebo inkasa bez pohybu peněžních prostředků s výjimkou změny na Kč,
  • splácení peněžitých vkladů do obchodních korporací.

Druhy kursů

Pro přepočet cizí měny může účetní jednotka během účetního období použít:

  • denní kurs České národní banky (dále jen „ČNB“, § 24 odst. 6 ZoÚ),
  • pevný kurs ČNB (§ 24 odst. 7 ZoÚ) – jeho použití je stanoveno vnitřním předpisem,
  • kurs, za jaký byla cizí měna nakoupena či prodána (§ 24 odst. 6 ZoÚ).

K rozvahovému dni se devizové zůstatky vždy přepočítají kursem ČNB k tomuto dni.

Pokud účetní jednotka potřebuje přepočítat měnu, pro kterou ČNB denně nezveřejňuje kurs, může:

  • zjistit emisní kurs této měny a přes kurs dolaru či eura přepočítat hodnotu na české koruny, nebo
  • použít vyhlašovaný kurs ČNB, který je pro nevšední měny zveřejňován jednou měsíčně (tento postup nelze použít u účetních jednotek vyloučených dle § 24 odst. 8 ZoÚ).

Důležitou roli při přepočtu cizí měny zaujímá vnitřní směrnice účetní jednotky. Pomocí této směrnice je pak zajištěna stálost způsobu přepočtu cizí měny.

Příklad 1

Účetní jednotka používá denní kurs ČNB. Dne 21. 11. 2022 (kurs ČNB je 24,355/EUR) vystavila fakturu za poskytnuté služby ve výši 100 EUR, která byla uhrazena na CZK účet dne 30. 11. 2022 (kurs ČNB je 24,34/EUR). Banka přepočítala úhradu 100 EUR na CZK účet kursem 24,255/EUR.
 

Text Částka v EUR Částka v Kč Zaúčtování
1. Faktura vystavená 21. 11. 2022 100 EUR 2 435,5 Kč MD 311/D 602
2. Úhrada faktury 30. 11. 2022 100 EUR 2 425,5 Kč MD 221/D 311
3. Kursový rozdíl (ztráta)   10,0 Kč MD 563/D 311

Pokud by faktura byla uhrazena na EUR účet účetní jednotky, pak by pro přepočet byl použit kurs ČNB 24,34/EUR ke dni úhrady 30. 11. 2022.

Použité účty:
311 – Odběratelé
602 – Tržby z prodeje služeb
663 – Kursové zisky
221 – Bankovní účty


Při používání denních kursů nastává situace, že má v jeden den účetní jednotka k dispozici dva různé druhy kursů. Tento stav vychází ze skutečnosti, že ČNB vyhlašuje kurs pro daný den až ve 14:30, tento kurs je však účinný pro celý příslušný kalendářní den.

V souladu s metodikou Ministerstva financí lze v době před vyhlášením směnného kursu účinného pro příslušný den použít pro účely oceňování cizoměnných hodnot v účetnictví devizové kursy předchozího dne. Možnost použití kursu předchozího dne neplatí pro rozvahový den nebo jiný okamžik, ke kterému se sestavuje účetní závěrka.

Použití pevného kursu je v praxi oblíbené zejména většími účetními jednotkami. Účetní jednotka se sama rozhodne, po jakou dobu bude tento pevný kurs používat (měsíc, čtvrtletí, rok) s tím, že maximální doba období je jedno účetní období. V průběhu období se může účetní jednotka rozhodnout pevný kurs změnit, v případě vyhlášení devalvace či revalvace české koruny musí pak být pevný kurs změněn vždy.

V souladu s ustanovením § 4 odst. 15 ZoÚ by účetní jednotka neměla provádět změnu účetní metody v průběhu účetního období, například přejít z pevného kursu na kurs denní.

Kurs pro účely účetnictví je vždy vyhlášený k prvnímu dni období, na začátku roku tedy k 1. 1. Jelikož se vždy jedná o státní svátek, je pro tento den platný kurs, který byl vyhlášen k poslednímu pracovnímu dni prosince roku předešlého. Tato informace je zásadní už jen pro to, že pro účely DPH je v některých případech naopak používán kurs platný k prvnímu pracovnímu dni v roce. Je proto vždy nutné pečlivě rozlišovat, pro jaké účely je přepočet cizí měny řešen.

Účetní závěrka se dosud sestavuje pouze v peněžních jednotkách české měny, nově se však navrhuje možnost vést účetnictví i v měně jiné (tzv. funkční měně), pokud účetní jednotka v této měně účtuje většinu svých operací. Více se dozvíte v článku Novela zákona o účetnictví od roku 2024.

Dohadné položky v cizí měně

Dohadná položka představuje jakousi odlišnou formu závazku či pohledávky. Dohadné položky v cizí měně se také přeceňují k rozvahovému dni a mohou u nich vzniknout kursové rozdíly.

Příklad 2

Účetní jednotka odebrala v prosinci 2022 služby od zahraničního dodavatele a do konce rozvahového dne 31. 12. 2022 neobdržela fakturu za tyto služby. Zakázka byla naceněna na 1 000 EUR, 16. 1. 2023 přišla faktura ve výši 1 200 EUR, uhrazena byla 20. 1. 2023.

Řešení:
 

Text Částka v EUR Kurs Částka v Kč Zaúčtování
Dohadná položka k 31. 12. 2022 1 000 EUR 24,115 24 115 Kč MD 518/D 389
Faktura přijatá k 15. 1. 2023 1 200 EUR 23,995 28 794 Kč  
   rozpuštění dohadné položky 1 000 EUR   23 995 Kč MD 389/D 321
   rozdíl     4 799 Kč MD 518/D 321
   kursový rozdíl (24 115 − 23 995)     120 Kč MD 389/D 663
Úhrada faktury k 20. 1. 2023 1 200 EUR 23,920 28 704 Kč MD 321/D 221
   kursový rozdíl (28 794 − 28 704)     90 Kč MD 321/D 663

Použité účty:
518 – Ostatní služby
389 – Dohadné účty pasivní
321 – Dodavatelé
663 – Kursové zisky
221 – Bankovní účty

Opravné položky v cizí měně

U opravných položek a rezerv k pohledávkám, závazkům a majetku vyjádřeného v cizí měně má účetní jednotka povinnost použít kromě české měny i měnu cizí. Kursový rozdíl z přecenění pohledávky se účtuje do finančních nákladů nebo výnosů. Opravná položka je také přepočtena a zažitou praxí je, že vzniklý rozdíl je zaúčtován jako tvorba, resp. rozpuštění opravné položky.

Interpretace NÚR I-42 však uvádí, že tímto postupem není dosaženo věrného kursového rizika v účetnictví a navrhuje rozdíl vzniklý přepočtem opravné položky zaúčtovat také jako kursový rozdíl do finančních nákladů a výnosů. Kursové rozdíly z přecenění pohledávky a opravné položky jsou pak kompenzovány a výsledný kursový rozdíl se vztahuje k té části pohledávky, která není krytá opravnou položkou.

Toto téma bylo diskutováno i v rámci Koordinačního výboru KDP ČR z roku 2005 (79/12.10.05 – Opravné položky k pohledávkám v zahraniční měně), kde Ministerstvo financí upřednostnilo postup, že vzniklý rozdíl z přepočtené opravné položky je zaúčtován jako tvorba nebo rozpuštění opravné položky.

Cizí měna a DPH

Správný přepočet kursu ve vztahu k DPH je pro mnohé daňové subjekty častým problémem. Základní pravidlo pro přepočet cizí měny na českou z pohledu zákona o DPH je uvedeno v § 4 odst. 5 zákona o DPH:

„Pro přepočet cizí měny na českou se použije kurs platný pro osobu provádějící přepočet ke dni vzniku povinnosti přiznat daň, nebo přiznat uskutečnění plnění, a to:
 

a) kurs devizového trhu vyhlášený ČNB, nebo

b) poslední směnný kurs zveřejněný Evropskou centrální bankou; přepočet mezi měnami jinými než euro se provede za použití směnného kursu každé z těchto měn vůči euru.“

Drtivá většina subjektů používá kurs ČNB. V praxi však dochází již na začátku přepočtu kursu u dokladů ze zahraničí k chybě z důvodu, že účetní jednotka nerozlišuje okamžik uskutečnění účetního případu z pohledu zákona o účetnictví a okamžik vzniku povinnosti přiznat daň z titulu DPH. Tyto dva časové údaje mohou být zcela odlišné, což vyplývá ze skutečnosti, že každý z těchto okamžiků má svůj vlastní právní předpis.

V souladu s ČÚS 001 v bodě 2.4.3 je pro potřeby oceňování pohledávek a závazků vyjádřených v cizí měně ke dni jejich vzniku okamžikem uskutečnění účetního případu u dodavatele den vystavení účetního dokladuu odběratele den přijetí účetního dokladu.

Z pohledu zákona o DPH je určení okamžiku vzniku povinnosti přiznat daň či uskutečněného plnění komplikovanější. Správné stanovení tohoto okamžiku je klíčové pro stanovení správného kursu pro přepočet. V zákoně o DPH je určení okamžiku vzniku povinnosti přiznat daň či uskutečněné plnění definováno v ustanoveních § 21, § 22, § 23 odst. 3, § 24 odst. 1 a 3 a § 24a odst. 1 a 3, § 25 odst. 1, § 42 odst. 7 a § 66 ZDPH.

Příklad 3

Tuzemský plátce DPH přijal službu z jiného členského státu („JČS“) od osoby neusazené v tuzemsku s místem plnění v tuzemsku a tomuto plátci vznikla povinnost přiznat daň.

Daňový subjekt, který je účetní jednotkou ve smyslu ZoÚ, používá denní kurs ČNB.
 

Text Kurs ČNB
21. 11. 2022 došlo k uskutečnění plnění 24,355 Kč/EUR
30. 11. 2022 byla přijata faktura za uskutečněná
plnění ve výši 1 000 EUR
24,340 Kč/EUR
15. 12. 2022 plátce fakturu uhradil 24,270 Kč/EUR

Řešení:
 

Text Částka v EUR Částka v Kč Poznámka ke kursu
1. Zaúčtování faktury přijaté 1 000 EUR 24 340,00 Kč použit kurs ke dni přijetí faktury
2. Vyměření DPH 21 % 210 EUR 5 114,55 Kč použit kurs ke dni uskutečnění
zdanitelného plnění
3. Úhrada faktury 1 000 EUR 24 270,00 Kč použit kurs ke dni úhrady faktury
4. Kursový rozdíl   70,00 Kč kursový zisk

Pokud by došlo k úhradě před uskutečněním zdanitelného plnění, pak by pro účely DPH byl použit kurs data úhrady.

Opravný daňový doklad

V případě opravy základu daně či výše daně se použije kurs použitý u původního zdanitelného plnění, případně kurs platný k prvnímu pracovnímu dni kalendářního roku, v němž vznikl důvod opravy. Kurs tohoto prvního pracovního dne kalendářního roku se použije v případě, že je opravný daňový doklad vázán na více původních daňových dokladů a bylo by obtížné u všech dohledat původní kurs každého daňového dokladu.

Zákoník práce a cizí měna

Vedle účetních a daňových pravidel pro přepočet cizí měny existují i pravidla z pohledu zákoníku práce. Zaměstnancům je totiž s jejich souhlasem při výkonu práce v zahraničí vyplácena mzda či plat v cizí měně. Podmínkou je, že dohodnutá měna musí být vyhlašována kursem ČNB, který se vždy použije pro přepočet výplaty mzdy či platu.

V praxi však častěji nastává situace, že je zaměstnanci poskytnuta záloha v cizí měně v souvislosti s jeho zahraniční pracovní cestou, a to zase na základě dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Při přepočtu na českou měnu se vychází z kursu vyhlašovaného ČNB k datu vyplacení zálohy. V případě, že záloha na zahraniční cestu vyplacena nebyla, použije se pro vyúčtování pracovní cesty kurs vyhlášený ČNB k datu, kdy zaměstnanec na pracovní cestu nastoupil.

Výše uvedené kursy, vycházející z ustanovení § 183 a § 184 zákoníku práce, se výhradně použijí pro výpočet pracovněprávních nároků, nejedná se o postup pro zaúčtování cestovních náhrad do účetnictví.

Kurzové rozdíly v programu POHODA

V programu POHODA je možné v účetní jednotce s typem PÚ provést uzávěrku kurzových rozdílů neuhrazených pohledávek a závazků, devizových účtu a valutových pokladen a opravných položek. Aby bylo možné provést uzávěrku, je nutné mít v agendě Kurzový lístek zadaný Uzávěrkový kurz k datu 31. 12. daného roku. Kam zadat uzávěrkový kurz a jak provést uzávěrku neuhrazených pohledávek a závazků, se dozvíte v našem videonávodu Nový typ kurzu pro uzávěrku kurzových rozdílů. Pokud provedete uzávěrku kurzových rozdílů neuhrazených pohledávek a závazků, vznikne k danému dokladu interní doklad na vypočtený kurzový rozdíl.

Uzávěrku devizových účtu a valutových pokladen provedete přes hlavní nabídku Účetnictví/Uzávěrka/Uzávěrka kurzových rozdílů/Devizových účtů a valutových pokladen. Zobrazené okno potvrdíte pomocí tlačítka Další a na druhé straně dialogového okna bude zobrazený výsledek uzávěrky, který potvrdíte prostřednictvím tlačítka Dokončit. Poté vznikne automaticky doklad do agendy Banka/Pokladna na vytvořený kurzový rozdíl.

Uzávěrku opravných položek provedete přes hlavní nabídku Účetnictví/Uzávěrka/Uzávěrka kurzových rozdílů/Opravných položek. Opět dokončíte zobrazeného průvodce a následně v agendě Opravné položky bude u dané položky na záložce Zaúčtování vypočtený kurzový rozdíl.

Předkontace, na které se účtují vytvořené kurzové rozdíly, vychází z Globálního nastavení ze sekce Cizí měnyUzávěrka kurz. rozdílů.

V účetní jednotce s typem PÚN je možné provést uzávěrku kurzových rozdílů neuhrazených pohledávek a závazků a devizových účtů a valutových pokladen.

Zanechte komentář

Diskuse neslouží jako právní, daňová či účetní poradna. Je vyhrazena pro vzájemnou komunikaci čtenářů.

Pro přidání komentáře se přihlaste.

Rychlé zprávy

  • Jednotné hlášení zaměstnavatelů schváleno

    |

    Vláda schválila návrh zákona o Jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (JMHZ), který od ledna 2026 výrazně sníží administrativní zátěž firem. Zaměstnavatelé budou místo až 25 různých formulářů podávat jediné elektronické hlášení měsíčně, které ministerstvo práce následně sdílí s dalšími institucemi. Nový systém zefektivní digitalizaci státní správy, odstraní duplicitní vykazování a přinese výhody i zaměstnancům, například v podobě předvyplněného daňového přiznání. Projekt je prvním krokem k vytvoření Jednotného inkasního místa.

Kurzovní lístek

vlajka EU
Načítám hodnoty
vlajka USA
Načítám hodnoty

4 tisíce sledujících