Informace pro účetní a podnikatele

728 x 90

Půjčování peněz mezi právnickými osobami

Jaká platí pravidla pro půjčování peněz mezi právnickými osobami? V článku se zaměříme podrobněji na to, jak si daňově počínat při bezúročné zápůjčce a při půjčce mezi spojenými osobami.

Nový občanský zákoník přinesl do oblasti půjček nové terminologické pojmy. Místo půjčky máme nyní zápůjčku, výpůjčkuvýprosu.
 
Smlouvu o zápůjčce vymezuje nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb., dále jen „NOZ“) v § 2390 až § 2394. Smlouva o zápůjčce vzniká, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Zápůjčka může být peněžitá i nepeněžitá. Peněžitá zápůjčka se splácí v měně místa plnění a může být úročená i bezúročná.
 
Smlouvu o výpůjčce upravuje NOZ v § 2193 až § 2200. Smlouvou o výpůjčce přenechává půjčitel vypůjčiteli nezuživatelnou věc a zavazuje se mu umožnit její bezplatné dočasné užívání.
 
Smlouva o výprose je uzavřena podle § 2189 NOZ tehdy, když půjčitel přenechá někomu bezplatně věc k užívání, aniž se ujedná doba, po kterou se má věc užívat, a účel, ke kterému se má věc užívat.
 
Jelikož výpůjčka i výprosa jsou bezplatné, budeme se v dalším textu zabývat pouze zápůjčkou.

Bezúročná zápůjčka

Podle § 19b odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů (zákon č. 586/1992 Sb., dále jen „ZDP“) je od daně z příjmů právnických osob osvobozen bezúplatný příjem v podobě majetkového prospěchu, pokud v úhrnu příjmy z tohoto prospěchu od téže osoby nepřesáhnou ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, částku 100 000 Kč, a to u:

  • vydlužitele při bezúročné zápůjčce,
  • vypůjčitele při výpůjčce a
  • vyprositele při výprose.

 
Majetkovým prospěchem není jistina případné zápůjčky, ale ohodnocení získaného majetkového prospěchu v porovnání s běžnou cenou na trhu. Hranice 100 000 Kč se testuje pro každý jednotlivý příjem.
 
Z uvedeného ustanovení vyplývá, že poplatník může mít více takovýchto majetkových prospěchů, ale pro účely této hranice se sčítají pouze ty příjmy, které plynou od téže osoby.

Příklad 1

Společnost Zápůjčka, s.r.o. si vypůjčila od společnosti Gama, s.r.o. bezúročně 2 000 000 Kč, přičemž obvyklý úrok činí např. 3,5 %. Vzhledem k tomu, že tento majetkový prospěch nepřevýšil částku 100 000 Kč (úrok by činil 70 000 Kč), bude tento příjem od daně z příjmů právnických osob osvobozen.

Půjčka mezi osobami spojenými

Pokud se však jedná o bezúročné zápůjčky, které byly sjednány mezi spojenými osobami, je třeba pamatovat na ustanovení § 23 odst. 7 ZDP, kde byl nahrazen text „upraví základ daně“ textem „upraví se“. Cílem této změny bylo umožnit upravovat (zvyšovat) základ daně jak správci daně, tak samotnému poplatníkovi, pokud má pochybnost o správně nastavených cenách.
 
Od 1. 1. 2015 byl z tohoto ustanovení vypuštěn text, že ceny obvyklé se použijí i v případě, že je mezi poplatníky daně z příjmů právnických osob tato cena rovna nule.
 
A zároveň byl doplněn do § 23 odst. 3 písm. a) bod 19, že výsledek hospodaření se zvýší „o částku ve výši rozdílu mezi cenou sjednanou mezi spojenými osobami a cenou, která by byla sjednána mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, o kterou byl snížen základ daně poplatníka podle § 23 odst. 7; toto ustanovení se nepoužije pro tu část rozdílu, která byla mezi těmito spojenými osobami vypořádána.“

Příklad 2

Společnost Alfa, s.r.o. a Beta, s.r.o. jsou spojenými osobami. Alfa, s.r.o. zapůjčila bezúročně společnosti Beta, s.r.o. 1 000 000 Kč. Obvyklá cena úroku je 3,5 %. Vzhledem k tomu, že se jedná o spojené osoby, zvýší se základ daně u společnosti Beta, s.r.o. o 35 000 Kč.
 


Aby byl zachován daňový režim u nízkoúročených zápůjček platný do konce roku 2013, byla ponechána výjimka pro nízkoúročené a bezúročné zápůjčky v případě, kdy sjednaná výše úroků z úvěrového finančního nástroje mezi spojenými osobami je nižší, než by byla cena sjednaná mezi nespojenými osobami, a kdy je věřitelem daňový nerezident a z daňových rezidentů člen obchodní korporace (společník obchodní společnosti a člen družstva, právnická nebo fyzická osoba).
 
Ustanovení § 25 odst. 1 písm. w) ZDP, omezující výši daňových nákladů u tzv. finančních nákladů, mezi které patří i úroky z úvěrů a zápůjček, se vztahuje také na věřitele, který je osobou spojenou ve vztahu k dlužníkovi.

Úroky u mateřské společnosti související s držbou podílu

Za daňové výdaje (náklady) nelze podle § 25 odst. 1 písm. zk) ZDP uznat také náklady mateřské společnosti související s držbou podílu v dceřiné společnosti. Důvodem je osvobození příjmů mateřské společnosti od společnosti dceřiné za určitých podmínek.
 
Za náklady související s držbou podílu v dceřiné společnosti se považují i úroky z úvěrů a zápůjček přijatých v období šesti měsíců před nabytím tohoto podílu, a to po dobu trvání této držby a po dobu, kdy podíl drží osoba, která je s osobou, která úvěr nebo zápůjčku přijala, spojenou osobou, pokud poplatník neprokáže, že úvěr nebo půjčka s držbou tohoto podílu nesouvisí.
 
Mateřská a dceřiná společnost jsou pro tento případ vymezeny v § 19 odst. 3 ZDP.

Související článek:
Půjčka do společnosti od společníka

Zanechte komentář

Diskuse neslouží jako právní, daňová či účetní poradna. Je vyhrazena pro vzájemnou komunikaci čtenářů.

Pro přidání komentáře se přihlaste.

Rychlé zprávy

  • Jednotné hlášení zaměstnavatelů schváleno

    |

    Vláda schválila návrh zákona o Jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (JMHZ), který od ledna 2026 výrazně sníží administrativní zátěž firem. Zaměstnavatelé budou místo až 25 různých formulářů podávat jediné elektronické hlášení měsíčně, které ministerstvo práce následně sdílí s dalšími institucemi. Nový systém zefektivní digitalizaci státní správy, odstraní duplicitní vykazování a přinese výhody i zaměstnancům, například v podobě předvyplněného daňového přiznání. Projekt je prvním krokem k vytvoření Jednotného inkasního místa.

Kurzovní lístek

vlajka EU
Načítám hodnoty
vlajka USA
Načítám hodnoty

4 tisíce sledujících