Informace pro účetní a podnikatele

728 x 90

Místo plnění služeb u DPH – 2. část

Místo plnění služeb u DPH – 2. část

V pokračování článku o místu plnění DPH u služeb se detailně probereme paragrafy 9 a 9a zákona o DPH a na konkrétních situacích si ujasníme, na jaké řádky přiznání k DPH se má daná situace zanést a v jakých případech transakce spadá do kontrolního či souhrnného hlášení. Veškeré informace jsou čerpány z knihy DPH 2024.

V prvním dílu jsme si ujasnili legislativní rámec, ve kterém se budeme pohybovat a vysvětlili si jednotlivé pojmy, kterých je tato problematika plná. Proto, pokud Vás tento článek minul, vřele doporučujeme si jej přečíst předtím, než se ponoříte do tohoto: Místo plnění služeb u DPH – 1. část.

Dnes se z praktického hlediska podíváme na paragrafy 9 a 9a, a to doopravdy podrobně – nebudou chybět ani výjimky z výjimek, které se často objevují nejen u zkoušek na daňového poradce, ale i v praxi. DPH je náročná daň, a tak je pro správné určení místa plnění potřeba jít do detailů. Jedná se o klíčový postup – špatné zvolení místa plnění může mít fatální důsledky pro daný subjekt, a proto doporučuji se v dané problematice velmi dobře orientovat.

U jednotlivých odstavců paragrafů ZDPH uvedeme vždy několik situací, ke kterým si určíme místo plnění, řádky DPH a zda daná transakce bude vstupovat do kontrolního hlášení, případně souhrnného hlášení.

Přehled zkratek použitých v textu:

ORD Osoba registrovaná k dani
OPD Osoba povinná k dani
OND Osoba nepovinná k dani
MP Místo plnění
SH Souhrnné hlášení
KH Kontrolní hlášení
IO Identifikovaná osoba
ZDPH Zákon č. 235/2004 Sb., o daních z přidané hodnoty

 

§ 9 odst. 1 – Základní pravidlo při poskytnutí služby osobě povinné k dani (ODP)

„MP je místo, kde má příjemce služby (odběratel) sídlo nebo provozovnu, je-li služba poskytnuta této provozovně.“

  • Plátce poskytne poradenské služby ohledně dopadů možného rozšíření jeho podnikání do ČR osobě registrované k dani se sídlem na Slovensku.
    • MP: Jedná se o základní službu OPD, a tak se postupuje dle základního pravidla.
    • DPH ř. 21, KN ne, SH ano (viz § 102 odst. 1 písm. d) ZDPH – toto ustanovení se týká všech dalších transakcí, kde je uvedeno „SH ano“, nebudeme dále uvádět)
  • Přepravní firma, český plátce DPH, přepravila zboží OPD z Německa. Zboží bylo naloženo v Polsku a dopraveno na Slovensko.
    • Na první pohled se tato transakce může zdát komplikovaná, ale jedná se o pouhou službu přepravy, na kterou se výjimka nevztahuje, a tak se použije základní pravidlo dle § 9 odst. 1 ZDPH, MP bude v Německu.
    • DPH ř. 21, KH ne, SH ano
  • Český plátce fakturuje reklamní služby podnikateli z USA.
    • MP bude v USA, nejedná se o výjimku.
    • DPH ř. 26, KH ne, SH ne
  • Česká účetní firma vede účetnictví pro OPD z Polska, která má provozovnu v ČR. Účetnictví je vedeno dané provozovně.
    • MP bude v ČR, jelikož je plnění poskytováno provozovně.
    • DPH ř. 1, KH ano, SH ne
  • Klient si založil OnlyFans (poskytování služeb spočívající ve vytváření a prodeji specifického digitálního obsahu). Službu si od něj koupil občan ze Slovenska.
    • MP bude v ČR, jelikož je protistrana osoba nepovinná k dani (OND). Jedná se o službu dle základního pravidla, vyplývá to z rozsudku C-532/224.
    • DPH ř. 1, KH ano, SH ne
  • Plátce se sídlem v tuzemsku poskytuje ekonomické poradenství pro provozovnu v tuzemsku, která je zřízena slovenskou osobou povinnou k dani.
    • MP bude v ČR, jelikož je služba poskytnuta provozovně.
    • DPH ř. 1, KH ano, SH ne
  • Německá osoba registrovaná k dani (ORD) fakturuje přepravu zboží z Berlína do Hamburku pro českou osobu, která nemá DIČ (nemá splněnou registrační povinnost). Český subjekt zašle německé ORD výpis z živnostenského rejstříku jako důkazní prostředek k tomu, že se jedná o OPD uskutečňující ekonomickou činnost.
    • Pokud je český subjekt OPD, jedná se o MP v ČR dle základního pravidla. Osobě vzniká registrační povinnost dle § 97 ZDPH jako IO s odkazem na § 6h písm. a) ZDPH. IO je povinna přiznat daň z daného plnění ve výši 21 %, nemá nárok na odpočet, KH se nepodává u IO.
    • DPH ř. 5, KH ne, SH ne

Co když poskytnu službu fyzické osobě (OPD), která mi neposkytne DIČ? Situace může nastat v případě, kdy např. česká advokátní kancelář poskytne právní služby slovenskému podnikateli, OPD. Pokud bychom si danou transakci otočili, tak dle tuzemských právních předpisů bychom se měli registrovat jako IO dle § 6h ZDPH – přijetí služby od osoby neusazené v tuzemsku. Z daného plyne, že na Slovensku budou platit podobná pravidla, a tak by se Slovák měl registrovat jako IO a poskytnout nám SK DIČ. Vzhledem k tomu, že se daná transakce uvádí do SH kvůli ř. 21, v případě, kdy nemáme k dispozici DIČ, neuvedeme tuto službu do SH, viz § 102 odst. 1 písm. d) ZDPH. Poskytovatel však nenese důkazní břemeno týkající se statusu příjemce (lze podložit odkazem na webové stránky apod.) Taková transakce se poté tedy uvede na ř. 26.

  • DPH ř. 26, KH ne, SH ne

§ 9 odst. 2 – Základní pravidlo při poskytnutí služby osobě nepovinné k dani (OND)

„MP je místo, kde má osoba poskytující službu (dodavatel) sídlo nebo provozovnu, je-li služba poskytnutá prostřednictvím této provozovny.“

  • Česká advokátní kancelář, plátce daně (se sídlem v tuzemsku), poskytuje právní služby občanovi ze Slovenska.
    • MP je v tuzemsku.
    • DPH ř. 1, KH ano, SH ne
  • Česká advokátní kancelář, plátce daně (se sídlem v tuzemsku), poskytuje právní služby občanovi ze Švýcarska.
    • Na první pohled se může zdát, že daná transakce bude mít MP v tuzemsku, jelikož se jedná o B2C (business to customer), ale to budete na omylu. Jedná se o výjimku dle § 10h písm. c) ZDPH, kdy se MP určí dle místa příjemce služby určené podle přímo použitelného předpisu EU (je třeba prokázat dle § 4  odst. 1 písm. h) ZDPH).
    • DPH ř. 26, KH ne, SH ne
  • Český plátce poskytne poradenskou službu historickému ústavu v Polsku, který je OND. Jedná se o službu, na kterou se nevztahuje výjimka.
    • Bude postupováno podle § 9 odst. 2 ZDPH, MP je tuzemsko, na plnění se uvalí tuzemská daň.
    • DPH ř. 1, KH ano, SH ne

§ 9a – Poskytnutí běžné služby (mimo výjimky) OPD, která má sídlo nebo provozovnu ve třetí zemi a která je plátcem v tuzemsku

Co musí platit pro aplikaci § 9a ZDPH?

  1. Příjemce se sídlem/provozovnou ve třetí zemi je v tuzemsku registrován jako plátce DPH a
  2. ke skutečnému užití nebo spotřebě poskytnuté služby dochází v tuzemsku.

MP je v tuzemsku, pokud ke skutečnému užití či spotřebě služby dojde v tuzemsku.“

MP je ve třetí zemi, pokud ke spotřebě či užití dojde mimo tuzemsko.“

  • Tuzemský plátce poskytne reklamní službu pro podnikatele (osobu povinnou k dani) se sídlem ve Švýcarsku. Švýcarský podnikatel je současně registrován jako plátce DPH v tuzemsku. Reklamní služba spočívá v propagaci produktů na českém trhu (reklamní bannery jsou umístěny v ČR).
    • Na první pohled se jedná o základní pravidlo podle § 9 odst. 1 ZDPH, dle kterého se MP určí ve Švýcarsku, zde se však aplikuje výjimka, jelikož je příjemce registrován v ČR a ke skutečnému užití dochází v ČR.
      • DPH ř. 1, KH ano, SH ne
    • Ovšem pozor, pokud by švýcarský podnikatel nebyl v tuzemsku registrován k DPH, tak by MP bylo dle základního pravidla v § 9 odst. 1 ve Švýcarsku.
      • Tehdy se transakce zanesla na ř. 26 DPH, KH ne, SH ne
  • Český plátce uskutečňuje spediční služby. Poskytne přepravu pro norského podnikatele, který si objednal přepravu zboží z Norska do ČR. Nor má v ČR registraci. Lišilo by se řešení, pokud by přeprava neskončila v ČR, ale pokračovala dále – např. na Slovensko?
    • Na první pohled se jedná o službu dle § 9 odst. 1 ZDPH, a tak bude MP v Norsku. Nor má ovšem registraci v ČR, je tedy otázkou, zda v ČR dochází i ke spotřebě. Jedná se o dopravu z Norska do ČR, kdy se podle „Dotazů“ uvedených na stránkách Finanční správy jedná o službu, u které dochází ke spotřebě v tuzemsku. Pokud by ovšem doprava pokračovala dále (neskončila by v tuzemsku), nejednalo by se o § 9a ZDPH.
    • DPH ř. 1, KH ano, SH ne
  • Český plátce DPH zpracovává účetnictví  pro britskou firmu, která má v ČR registraci a obchoduje v ČR.
    • Základní pravidlo dle § 9 odst. 1 ZDPH určuje MP v Británii. Jedná se ovšem o subjekt s registrací v ČR, ke spotřebě dojde také v ČR, a jelikož subjekt také obchoduje v ČR, aplikuje se výjimka dle § 9a ZDPH – MP bude tedy v ČR.
    • DPH ř. 1, KH ano, SH ne
  • Český přepravce přepravuje stavební materiály pro polského plátce DPH, který má ČR DIČ. Polák materiál využije při opravě nemovitosti v ČR.
    • Základní pravidlo dle § 9 odst. 1 ZDPH určuje, že MP bude v Polsku. Jedná se ovšem o subjekt, který má v ČR registraci a ke skutečnému užití dochází také v ČR. Nesmíme ovšem zapomenout, že § 9a ZDPH se aplikuje pouze na třetí země, a tak se zde použije základní pravidlo dle § 9 odst. 1 ZDPH, MP bude tedy v Polsku.
    • DPH ř. 21, KH ne, SH ano

Související články:
Místo plnění služeb u DPH – 1. část
Místo plnění služeb u DPH – 3. část
Místo plnění služeb u DPH – 4. část

Zanechte komentář

Diskuse neslouží jako právní, daňová či účetní poradna. Je vyhrazena pro vzájemnou komunikaci čtenářů.

Pro přidání komentáře se přihlaste.

Rychlé zprávy

  • Jednotné hlášení zaměstnavatelů schváleno

    |

    Vláda schválila návrh zákona o Jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (JMHZ), který od ledna 2026 výrazně sníží administrativní zátěž firem. Zaměstnavatelé budou místo až 25 různých formulářů podávat jediné elektronické hlášení měsíčně, které ministerstvo práce následně sdílí s dalšími institucemi. Nový systém zefektivní digitalizaci státní správy, odstraní duplicitní vykazování a přinese výhody i zaměstnancům, například v podobě předvyplněného daňového přiznání. Projekt je prvním krokem k vytvoření Jednotného inkasního místa.

Kurzovní lístek

vlajka EU
Načítám hodnoty
vlajka USA
Načítám hodnoty

4 tisíce sledujících